Linda Skalová

Pobyt v Měříně = sranda a optimismus.Tak bych to zde hned zpočátku charakterizovala. Člověk ze začátku neví co ho čeká. Ale do kolektivu jsem skvěle zapadla, byli jsme skvělá parta. Vydala jsem zde hodně energie, ale zpět se mi jí dostalo od lidí, kteří neměli lehký osud a přece se dali do boje, který je dlouhý a namáhavý. I tak to nevzdávají a právě toto je pro mne velkým vzorem. Od nich jsem si vzala to, že ať je cíl jakkoli vzdálený, spletitý a těžký, má vždy cenu pokusit se bojovat o něj. Chtěla bych poděkovat za to, že jsem zde mohla být , získat cenné zkušenosti a podívat se na život i z druhé stránky, uvědomit si jak křehké jsme bytosti. Zároveň mi došlo, jak nesprávné je lidi po CMP za odepsané. Když je pak pozorujete, jak kolem sebe šíří dobrou náladu, zjistíte, že tito lidé rozhodně nejsou na „odpis". Mělo by se to změnit a začít je podporovat, jak fyzicky, tak psychicky. To, s čím přišel Honza Dohnálek, je něco přelomového, protože Ictus to není jen o starých lidech, ale týká se to nás všech, kdykoliv nás může postihnout , proto bychom mu měli předcházet a zároveň pomáhat druhým k plnohodnotnému životu. Linda Skalová