Eva

Ráda bych napsala několik vět o rekondičním pobytu ve Špindlerově Mlýně pro klienty po cévní mozkové příhodě pořádaném občanským sdružením ICTUS. Pobytu jsem se zúčastnila jako dobrovolný asistent.

Pobytu jsem se zúčastnila spolu s kolegyní ze školy, Luckou. Během prvního dne jsme se seznámily se všemi klienty – byli mezi nimi jak pravidelní účastníci, tak nováčci nedlouho po příhodě. Ráno jsme chodily s klienty do bazénu a pomáhaly jim zbavit se strachu, naučit se znovu plavat. Poté následovalo cvičení v tělocvičně, na podložkách a na míčích. Po obědě jsme jezdili na výlety, podívali jsme se na horu Žalý, do Vrchlabí či na ruiny Petrovy boudy.

Celý týden utekl jako voda a my s úžasem sledovaly, jak velký pokrok všichni udělali. Když se přestali bát plavat, když si začali sami od sebe pokládat „tu méně šikovnou“ na stůl, když sami chtěli zkoušet víc, když si vzali místo stabilizační čtyřnožičkové hole obyčejnou špacírku. Toto a mnoho dalšího byly okamžiky, které nikdy nezapomenu a budou mi připomínat, jak je důležité nic nevzdávat a se svým osudem se poprat. I když nám do cesty vlezla Mrtvice.