Nikdy neříkej nikdy, ono se to vrátí.
Když jsem si kdysi přetrhl pravou achilovku, bylo to nepříjemné, ale to bylo vše. Měl jsem druhou nohu v pořádku a ta mě podržela.
Tentokrát to ale bylo jiné.
Když jsme při posledním pobytu na Měříně cvičili v tělocvičně, bylo všechno tak perfektní, až jsem měl najednou pocit, že si můžu i poskočit. Chyba - nemohl jsem. Přetržená achilovka.
Odvezli mě na operaci do UVN. Výsledný stav: jedna noha neschopná a druhá ochrnutá. Zkusil jsem to doma, ale nešlo to. Pravá noha bohužel postupně ztrácela své schopnosti. Nakonec jsem byl v nemocnici od 1.11.2008 až do Vánoc a pak na Slapech. A cvičil, cvičil a cvičil.
Opět jsem musel bojovat - „Já to přece dokážu!". Ale je to opravdu drsné. Je to naprosto o něčem jiném, než když byla druhá noha v pořádku. Držte mi palce.
Honza
© Jan Dohnálek, ICTUS o.p.s.