Dnes je tomu přes měsíc (prosinec 2009), co je můj muž po Ictusu, který zasáhl na 50% jeho levou hemisféru. Vynechám první hrůzy, kterými jsem si jako člověk neznalý tuto nemoc, musela projít. Kvalitních informací není mnoho a potřebných rehabilitačních zařízení ještě méně. Když byl manžel relativně stabilizován, začala jsem vyhledávat a porovnávat rehabilitační zařízení, které by bylo vhodné pro následné doléčení. Těch, o které bych skutečně stála bylo celkem pět. S vědomím, že rozhodující pro rehabilitaci je první půl rok jsem se jala vybraná zařízení obvolat, následně objet a nakonec jedno vybrat. Jak naivní, vždyť nejkratší čekací lhůta je právě onen půlrok u těch nejlepších pak rok.
Jediná bezprostřední možnost byla LDN Vojkov. Po zkušenostech, které jsme v rodině měli, zejména pak s LDN Měšice, která mi dodnes asociuje poválečný lágr, jsem byla zděšená. I do Vojkova jsem nejdříve volala a ptala se, zda se mohu přijet podívat. Kupodivu, nebyla jsem odmítnuta. První člověk, který se mi věnoval byla paní Tatková, která mě léčebnou ochotně provedla a poskytla mi veškeré informace, které jsem chtěla. První dojem z léčebny mě mile překvapil, rekonstruovaný areál, čistota, vstřícný personál, pocit z dobře nastaveného, funkčního systému. Přesně podle očekávání na mě pak zapůsobil primář MUDr. Jiří Med - schopný, rázný a rozhodný profesionál, se schopností empatie a vztahem ke své práci. Prostě člověk na svém místě. Pochopitelně všude žijí a pracují jenom lidé a tak, moje vzpružené smysly „zraněné" stavem milovaného, obzvláště vnímaly i mému uchu neurčené diskuze personálu... Přestože, že to byla zkušenost naprosto minimální, považuji tuto zmínku za nutnou, neboť jsem si vědoma rozsahu vlivu lidské psychiky na jeho emoce...
Celkově nejenom, že nejsem z tohoto zařízení zklamána, ale naopak přímo nadšena jeho úrovní. Z LDN, které znám jednoznačně nejlepší, dokonce si troufám říci, že s ostatními téměř neporovnatelná. Každopádně ve mně LDN Vojkov nevyvolala dojem, že je tam můj muž odložen a díky tomu jsem relativně psychicky v klidu a mám tak prostor pro hledání dalších cest pro doléčení manžela ve specializovaném rehabilitačním ústavu.
Se všemi v podobné situaci bych ráda vzkázala, že z VLD Vojkov nemusí mít hrůzu. Je však třeba mít na vědomí funkci specializovaných RHB zařízení a snažit se najít vhodnou úměru mezi nemocí a správnou volbou ústavu. Bude-li kdokoliv zaskočen podobnou zkušeností a nepodaří-li se bezprostřední nástup do specializovaného RHB ústavu, potom LDN Vojkov je naprosto vhodná varianta ke kombinaci léčeben...
Všem zúčastněným přeji vše nejlepší, silnou psychiku, pevnou víru a hodně zdraví do nového roku
Lenka Rothová