Lucka II

BEDŘICHOV

Od kolegyně jsem se dozvěděla o sdružení ICTUS, které pomáhá lidem po mrtvici. V inzerátu hledali dobrovolníky na týdenní rekondiční pobyty, kteří pomáhají při plavání, cvičení a případně dalších aktivitách.

Obě jsme se zúčastnily pobytu v Bedřichově ve Špindlerově Mlýně. Hned první den nás Honza Dohnálek vzal do bazénu a vysvětlil nám, jak učí své svěřence plavat a jak jim máme pomáhat. Na tomto turnusu byli 3 lidé poprvé, jedním z nich byl pán, který se před příhodou mnoho let hloubkově potápěl. Naučil se plavat hned první den a poté už plaval sám s ploutvemi a potápěl se. Ostatní se naučili plavat během několika následujících dní. Nikdy bych nevěřila, jak moc dokáže  pomoct tak jednoduchá rada, jako: „Dej na stůl i tu druhou ruku.“ Po nějaké době už nebyl problém, do „té méně šikovné“ uchopit příbor a nakonec ho i aktivně používat. Celý týden jsme pozorovaly, jak tyto úspěchy vrací lidem sebedůvěru a motivují je stále na sobě pracovat a zkoušet další věci.

Nejvíc obdivuhodné pro mě bylo odhodlání těchto lidí, které bylo patrné při cvičení i plavání a viditelné zlepšení už po jednom týdnu. Plavání i další úspěchy bourají bloky a vrací naději na něco víc, než jen přežívání v bytě.

MĚŘÍN

Následující týden mi Honza Dohnálek volal, že jim na dalším pobytu chybí dobrovolníci, tak jsem s nimi vyrazila na Měřín u Slapů. Tady se naučila plavat paní, která byla před iktem neplavec. Po použití elektrické indukce zvládla zvednout špičku zasažené nohy a vydrželo jí to až do druhého dne. Kvůli jejímu nadšení jsme měli problém ji krotit, aby si nenatáhla svaly.

Na všech byly vidět pokroky, kterých dosáhli za pár dní a to jen díky tomu, že se odněkud dozvěděli o sdružení Ictus a rozhodli se to vyzkoušet.

Pokud máte ve svém okolí lidi zasažené mrtvicí, zkuste se o Dohnálkovi a těchto stránkách zmínit, cvičení dělá i fyzioterapie, ale plavání je jedinečné a velmi pomáhá.