BEDŘICHOV 24/7 - 31/7 2010.
REKONDIČNÍ POBYT SE SDRUŽENÍM ICTUS.
Proč jet se sdružením ICTUS na rekondiční pobyt? Podívejme se na náplň dnů!
Každý den ráno před snídaní je hodinka cvičení, chození a plavání v bazénu,
Po snídani se scházíme všichni v sále, kde na karimatkách cvičíme i s míči, A na nestabilních plochách, potom si hrajeme s míči, nebo zpíváme při kytaře, SLEDUJEME VIDEA iCTUSU atd. Vzhledem k tomu, že vždy cvičení vede někdo jiný (Honza, Alena,Bára, Dominik) naučíme se mnoho nových cviků a protáhnou se všechny svaly!
Po obědě nastává odpolední činnost, ta je velmi různorodá - dle počasí a domluvy celého kolektivu
Při našem běhu to bylo takto:
výlet auty na Špindlerovku , Malý Šišák, cestou pro pěší do Polska,
projížďka místním vláčkem po Špindlu a přihehlém okolí, výlet čtyřsedadlovou lanovkou na vrch Medvědín 1235m.
ukázky motorových vozíků a pomůcek od firmy DMA s možností vyzkoušení a osahání
Adrenalin: přelet po laně nad hrází Labské přehrady: délka ´= 119 m , výška nad zemí´= 25 m,
Prohlídka opičí dráhy s možností jízdy na letní bobové dráze.
Večerní program:
seznámení se a povídání u kulatého stolu,
společné zpívání
návštěva místního kina,
hra kuželky,
simulátorové hry: fotbal, házená, střílení do terčů i pohyblivých modelů,
návštěva cukrárny,
návštěva restaurace na večeři tatarský biftek a pivko, nebo cokoli dle chuti,
jídlo
snídaně, obědy i večeře se podávají formou švédských stolů
dosažitelnost na jednotlivé procedury a jídlo: veškeré aktivity jsou v budově, kde jste ubytovaní, možnost použití několika výtahů
Dovětek: nikdo nikoho nenutí k ničemu, každý si jede svým tempem a na co stačí. Žádný stres ani honička. Vše probíhá v klidu, rozvážně, nervy jsou v pohodě.
Celkový dojem:
Vřele doporučuji všem, kteří se setkali s mtvicí. Sešla se tam parta skvělých lidiček, kteří si vzájemně pomohli i předali své poznatky z léčení a uzdravování. Hlavně jsme zjistili, že se i takto postižení můžeme zapojit do činností s ostatními „zdravými" lidmi, aniž bychom si připadali nějak odlišní.
Velký dík patří Honzovi Dohnálkovi i Aleně Šlechtové a Míle Dohnálkové za vstřícnost,obětavost, odhodlanost pomáhat a rozdávat dobrou náladu.
Není to sice lázeňský pobyt, ani rehabilitační ústav, je to něco, co nikde jinde nenajdete, Dodání optimismu do života, dodání velké chuti znovu začít žít, umět si poradit i v krkolomné situaci,
najít opět své místo na slunci- nikdy není pozdě!.
Tak jaká je odpověď na otázku zda jet, či nikoli, URČITĚ JET!!!! stojí to za to. DOPORUČUJI!! Vyčistíte si hlavu, nabijete se energií do dalších dnů, poznáte přátele,zcela
určitě se nějak pohybově vylepšíte a také s mluvením budete na tom lépe díky dobrovolníkům,
kteří si Vámi budou povídat, učit chodit (jsou to studenti LF) a znají vaši problematiku a pomáhají Vám po celou dobu pobytu na pokoji, v bazénu i v terénu a v jídelně.
Hanka