Na jedno odpoledne v Bedřichově byl vypsán program s názvem: Adrenalin.
Nikdo netušil, o co jde, ale všichni byli velmi zvědaví. Vystoupali jsme k letní bobové dráze. U kiosku pod stříškou se každý občerstvil, dle libosti, káva, čaj, pivo, zmrzlina či koláček. Po očku jsme pokukovali po jezdcích na bobové dráze. Několik z nás už předem vědělo, že to nezkusí.
Ale náš paličatý, cílevědomý a tvrdohlavý šéf - Jenda Dohnálek ve finále přesvědčil všechny, že to dají!
Bobové vozíky nám pan majitel zastavil přímo u nohou. S pomocí dobrovolníků a rodinných příslušníků jsme se postupně všichni do nich nasoukali, posadili a vyrazili.
Cesta v bobech na vrchol kopce vede v kolejničkách. Dále už pokračuje v nerezové dráze samospádem. Každý vozík má brzdu, tak lze i s jednou zdravou rukou regulovat rychlost jízdy. Po průjezdu tunelem se ocitáme na vrcholu kopce s vůní mohutných jedlí, kvetoucími modrými hořci, žlutým zlatobýlem i vratiči. V cíli jsme všichni brzičko s úsměvy na tvářích. DÍKY HONZO! Zvládli jsme to!
Pro tento krásný pocit, že dokážeme stále víc a víc, jezdíme každoročně na rekondiční pobyty s ICTUSEM do Krkonoš.
Příště se těšíme i na Vás.
Hana Jelínková