Já to přece dokážu - 13 komnata

Znovu se rok s rokem sešel a já jsem tu s dalším povídáním. Zlepšování zdravotního stavu už postupuje jen malými krůčky, ale nezastavilo se. Informace o mých dalších aktivitách najdete na jiných částech tohoto WEBu.

Dnes Vám budu povídat o mé 13. komnatě. Název jsem si vypůjčil od ČT, ale líbil se mi a tento problém zcela vystihuje. Je to vyprávění určené všem, nejen nemocným po mozkové mrtvici. Jde mi hlavně o přístup k nemocným.

Každý postižený může mít jiné problémy, proto se možná všichni v mém příběhu nenajdou. Na druhou stranu ale tento problém není až tak neobvyklý. Budu jej popisovat z pohledu muže, vlastně pohledu mého.

Jedná se o sexuální nemohoucnost po příhodě.

Zpočátku tomu nedáváte váhu, ale časem Vám to vrtá hlavou. Jste sice ještě v nemocnici, ale signály jsou nulové. Myslíte si, že je to normální a že časem bude lépe. Nikdo se neptá, nikdo nic neříká.....a červíček vrtá a vrtá.

Střídají se zařízení, střídají se lékaři - a nikdo nic. Nechají Vás se v tom koupat. S postupem času deprese narůstá. V mém případě to trvalo dva a půl roku. Do doby, než se mě jedna chytrá lékařka zeptala: „Jak vám to po sexuální stránce funguje?“ Já se zapýřil a zastyděl, ale pak jsem si uvědomil, že to je ta osoba, která má v popisu práce to vědět a odpověděl jsem: „Nula bodů, prostě nic“. Paní doktorka mi poradila odborníka, shodou okolností ze zařízení, kde jsem strávil část mého života.

Mám pocit, že je to 13. komnata obecně přejímaná i doktory. Přitom to pro odborníka byla práce na 10 minut, a pak šlo jen o to půl roku brát o jeden prášek navíc. Po měsíci se začaly objevovat první výsledky. A přitom stačila jednoduchá otázka: „Jak vám to po sexuální stránce funguje?“

Má rada zní: když budete mít potíže podobného charakteru, zahoďte stud a promluvte si se svým lékařem. Nespoléhejte se na to, že se Vás někdo zeptá, protože tak to u nás zatím, bohužel, všude nefunguje.

Honza