Jako každý rok jsme se vydali na pobyt v Bedřichově.Tentokrát nás bylo dohromady 20 a to už je náročné na paměť u zdravého člověka,natož u nás.V tělocvičně jsme při hrách stále trénovali kdo se jak jmenuje.Zajímavé bylo,že ti co byli po CMP krátce si pamatovali více než my"služebně starší" mrtvičkáři.Ráno byla změna oproti jiným letům,že jsme chodili na snídani před bazénem,museli jsme si hlídat abysme se nepřejedli a nešli ke dnu.Při tak vysokém počtu lidí jsem ocenila,že jsme se v bazénu scházeli poměrně včas.Po bazénu jsme měli chvíli na převlečení a v 10 hodin zase do tělocvičny cvičit,tady bylo vidět,jak někteří lidé doprovázející "pacienty" svým blízkým dodávají sebevědomí,ale bohužel se najdou i tací,kteří jim to sebevědomí ubírají.Po cvičení oběd po obědě nutný polední klid a odpoledne výlet např.do Vrchlabí,na Špindlerovku,mašinkou po okolí Špindlu,lanovkou ze Svatého Petra nahoru na Pláně, s hrůzou jsme pozorovali strašnou cyklistickou dráhu dole pod námi a nakonec jsme se nahoře těšili na občerstvení,stánek byl,ale zavřený,tak jsme se ve výšce 1188 m prošli po okolí a pozorovali při 32°Celsia,okolní"panoramata.Nakonec zakončení v restauraci "U medvěda" nezbytným Tatarákem.Celkově si myslím,že se pobyt povedl a už se těším na další. Alča