Dostal jsem mail, děkovný mail.
Proboha proč, vždyť ho neznám, nikdy jsem s ním nemluvil, tak proč?
A pak mě došlo, to je poděkování za činnost, kterou podporujeme.
Přečtěte si ho
Dobrý den,
Vážený pane Dohnálek, dovolte, abych Vám tímto poděkoval, že jste mě naučil plavat. Ano! Nikdy jsme se nesetkali, přesto jste to byl Vy a já se dlouho odhodlávám, abych Vám napsal jako poděkování svůj příběh. Vezmu velice krátce, v 2009 autonehoda a následovala mozková příhoda. V mládí jsem závodně plaval a tak jsem chtěl opět jít do vody, co následovalo je již pro nás známé a bylo na Vašich stránkách popsáno, přesto jsem se nechtěl vzdát a zkusil jít jinou cestou. Snažil jsem se dostat do rhb Kladruby kde jsem prosil, že bych se chtěl naučit plavat, ale nevyšlo to. Po návratu jsem navštěvoval Vaše stránky, díval se na videa a stále si říkal, že to musí jít Dokonce jsem vážně uvažoval, že pojedu na Váš pobyt, abyste mě to naučil, protože špatně snáším cizí prostředí rozhodl jsem se navštívit bazén u nás ve městě, kde jsem dostal kontakt na paní, která mě to prý naučí. Po počátečních potížích, které byly dané nezkušeností (např. neměli tam inv. vozík a my víme, že mimo bazén se ta postižená noha zkroutí a tak mě musí odvézt do šatny), vše jsem vychytal a nyní chodím 2x týdně plavat! Paní jsem začal říkat trenére, protože to již není o učení, ale regulérně plavu dávky, které určí. Prostě to jdu a plavu!!! Začátky jsou trochu těžší, ale potom to je paráda. Proto prosím, udržujte Vaše stránky, určitě to má smysl a třeba to někomu pomůže, jako mě.
Ještě jednou děkuji a přeji mnoho sil v té naší nemoci
S pozdravem Milan Česká Lípa
Víte, co to znamená, „Proto prosím, udržujte Vaše stránky, určitě to má smysl a třeba to někomu pomůže, jako mě.“, bez Vás to bude mrtvý web. Jenom Vaše články mu dají život.
Honza