MUDr. Hana Adamčová o CMP

MUDr. Hana Adamčová o CMP

Cévní mozková příhoda Cévní mozková příhoda (CMP) vzniká z důvodu poruchy krevního zásobení určité oblasti mozku, výsledkem je porucha nebo ztráta příslušných funkcí mozku, a to nejčastěji na jedné polovině těla. Většinou se jedná o náhlou změnu zdravotního stavu, která signalizuje, že s mozkem není něco v pořádku. Je nezbytné věnovat příznakům patřičnou pozornost a neodkladně zajistit vyšetření a léčbu na specializovaném pracovišti. Zrádné je, že CMP nebolí.

Je proto důležité nepodcenit situaci, nečekat až stav zlepší, neplánovat návštěvu ambulantního nebo praktického lékaře, nepromeškat dobu, kdy je možné poruchu krevního oběhu mozku léčebně ovlivnit. Lidově hovoříme o mozkové mrtvici, setkat se však můžeme i s termínem iktus (úder). V pojmech cítíme naléhavost a o naléhavou situaci se opravdu jedná.

Nihilismus, který vyzařuje z lidového výrazu mrtvice dnes už tak úplně neplatí, protože současná medicína má možnosti, jak zabránit dalšímu rozvoji CMP. Klíčem k tomu, aby příhoda zanechala co nejmenší nebo žádné následky, je časový faktor - pacient se musí dostat do nemocnice včas. Do 2 hodin od prvních příznaků může být zahájena účinná léčba.

CMP patří spolu s infarktem myokardu a nádorovými onemocněními k nejčastějším příčinám úmrtí a invalidity obyvatel civilizovaného světa. V České republice je CMP postiženo více než 30 000 osob ročně - to je takové menší město - z toho asi 30% zůstává handicapováno těžce a 30% lehce.

 V počtu onemocnění a v úmrtnosti na CMP nám v Evropě patří nelichotivé přední místo. Ve srovnání se zeměmi EU je v naší populaci do 65 let úmrtnost na CMP více než dvojnásobná, zejména u mužů ve věku 49 až 65 let. Jak poznáme cévní mozkovou příhodu Příznaky cévní mozkové příhody jsou akutní a nepřehlédnutelné. Dochází k poruše nebo k úplnému výpadku určité funkce mozku, a to nejčastěji na jedné polovině těla. To znamená, že pocítíme některé z těchto příznaků:

1. náhlé oslabení nebo ochrnutí, necitlivost končetiny nebo tváře jedné poloviny těla - najednou neovládáme dobře ruku, vypadávají z ní předměty, končetina je neobratná a jakoby cizí, dolní končetina přestane sloužit jako opora, zakopáváme, neudržíme dobře stabilitu, cítíme se nemotorní, tvář může ztuhnout a poklesne ústní koutek. Určitá část těla jakoby nebyla naše. I přechodné brnění tváře nebo končetin, které se může zase upravit, je situací, která může být předzvěstí CMP a vyžaduje pozornost

2. náhlá zmatenost, potíže s porozuměním a vyjadřováním, hledáme slova, nedokážeme správně artikulovat, nerozumíme okolí, máme potíže se čtením nebo psaním

3. náhlá porucha zraku na jednom nebo obou očích, náhlé zastřené nebo zdvojené vidění

4. náhlá porucha rovnováhy nebo koordinace pohybů a chůze

5. náhlá velmi intenzivní bolest hlavy, jakou jsme nikdy neměli Hypertenze a ateroskleroza - rozhodující příčiny cévní mozkové příhody Riziko cévní mozkové příhody se týká každého z nás.

Nejčastěji sice postihuje lidi po 70. roce života, ovšem stále častější je výskyt u lidí v produktivním věku a nevyhýbá se ani mladým - dvacetiletý člověk s CMP dnes již není výjimkou.

Rozlišujeme dva typy CMP - nedokrvení nebo krvácení, v obou případech dochází k poškození mozku s poruchou mozkových funkcí.

V 80% se jedná o ischemickou CMP, tzv. mozkový infarkt, kdy dochází k náhlému nebo postupnému omezení či přerušení přívodu krve a tím i kyslíku k buňkám určité oblasti mozku. Příčinou bývá aterosklerotický proces, důležitým faktorem je krevní tlak.V 15 % dochází k hemoragické CMP, tedy ke krvácení do mozku, jehož příčinou je nejčastěji hypertenze, v 5% je příčinou krvácení prasknutí poškozené cévní stěny. Možnosti léčby Pacient s podezřením na CMP musí být bezodkladně směrován na pracoviště schopné rychlé diagnostiky, jedná se o tzv. iktové jednotky s týmem specialistů, kteří rozhodnou o nejoptimálnějším léčebném postupu.

U ischemické CMP máme k dispozici trombolýzu s možností rozpuštění krevní sraženiny přímo v cévním řečišti. Aplikace je limitována časem a je závislá na organizaci primární péče a včasné dopravě nemocného do nemocnice. Trombolýza má i svá úskalí a rizika, proto indikace a její provedení patří do iktových center, kde mohou zvolit i další léčebné postupy. Mozkové krvácení je vždy závažný stav, jeho léčba je buď neurochirurgická nebo konzervativní. Rehabilitace po cévní mozkové příhodě O osudu nemocného je rozhodnuto v prvních hodinách po CMP.

V následujícím období je prioritní rehabilitace, která má být po stabilizaci interního stavu prováděna na specializovaném pracovišti s dostupností nejenom fyzioterapie, ale i ergoterapie, logopedie a psychoterapie, a to tak dlouho, dokud je markantní zlepšování funkčních schopností. Cílem je návrat do aktivního a kvalitního života.

Co je nejdůležitější? Nejdůležitější je prevence. Ovšem pokud se cévní mozková příhoda projeví, pak je zásadní rychlost.

1. příznaky CMP musíme znát a nepodcenit je

2. musíme rozeznat první signál příznaků CMP a zaznamenat čas vzniku

3. rychlá doprava do nemocnice, příslušná vyšetření a rozhodnutí o možnosti moderní léčby

Pokud cévní mozková příhoda zanechala následky v poruše řeči nebo kognitivních funkcí, hybnosti a stability, pokud došlo ke ztrátě soběstačnosti a k neschopnosti péče o vlastní osobu, je pro pacienta v již stabilizované stavu nejdůležitější rehabilitace. Kdo je ohrožen cévní mozkovou příhodou K hlavním rizikovým faktorům CMP patří hypertenze, onemocnění srdce, zejména porucha srdečního rytmu, cukrovka a porucha metabolismu lipidů. CMP není dědičná, i když genetická dispozice k onemocnění cév je nezpochybnitelná. Rizikové faktory jsou známé a souvisí se stylem našeho života, který ovšem může každý z nás v mnohém ovlivnit. Nelze se spoléhat jenom na medicínu, ale sami můžeme významně redukovat riziko cévních onemocnění tím, že aktivně minimalizujeme rizikové faktory. Jedná se o známá preventivní opatření proti urychlování aterosklerotických změn cév a týkají se úpravy životního režimu, kouření, redukce hmotnosti u obézních, vyhýbání se tučným jídlům, dodržování pitného režimu a pravidelná fyzická aktivita. Některé rizikové faktory, jako věk, pohlaví nebo rodinnou zátěž neovlivníme, řadu dalších ale ovlivnit můžeme. Primární prevence by měla být zaměřena na jedince s pozitivní rodinnou anamnézou, preventivně by měli být vyšetřeni hematologem a v lipidové poradně lidé, kterým někdo z rodičů zemřel na CMP, aby mohla být včas zahájena případná terapie a úprava režimu. Zvýšený krevní tlak Každý člověk s opakovaně naměřeným krevním tlakem vyšším než 135/85 je ohrožen CMP. Krevní tlak je u nás nesmírně podceňován, jeho změření jednou za několik let nelze považovat za účinnou prevenci, zejména když naměřená vyšší hodnota bývá často bagatelizována a dále již nekontrolována. V praxi jsou běžné případy, kdy CMP je prvním projevem neléčené hypertenze, udává se, že asi polovina nemocných s hypertenzí není léčena vůbec a hypertenze je odhalena až při infarktu myokardu nebo CMP. Pouze 20% pacientů s již zavedenou léčbou hypertenze je léčeno účinně. V neurologické praxi se běžně setkáváme s pacienty nejrůznějšího věku, kteří mají závratě, pocit houpání nebo plavání v prostoru, bolesti hlavy nebo se jen tak trochu necítí dobře. Přitom jejich rozhodujícím onemocněním bývá nepoznaná nebo nedostatečně léčená hypertenze. Pacient při naměření vyšších hodnot tlaku často prozradí, že to není poprvé, ale nebyl dále vyšetřován ani kontrolován. Zde je velká rezerva v systému preventivní medicíny. Vysoký krevní tlak nebolí, o to je ovšem zrádnější - jedná se doslova o časovanou bombu. Shrnutí Už starořecký lékař Hippokrates označil mrtvici velmi výstižně slovem apoplexie a podle řeckého slova udeřit popsal rychlou změnu zdravotního stavu, která většinou probíhá jako úderem blesku z čistého nebe. Dnes má medicína možnosti, jak odrazit tento úder osudu, ovšem nesmí dojít k časovému prodlení - kvalifikovaná pomoc musí přijít bezodkladně, doslova během pár hodin. Od nemocného a od jeho okolí je vyžadována okamžitá reakce na první příznaky CMP a co nejrychlejší doprava do nemocnice. Nepřípustný je postup uložení do klidu a čekání, jestli se stav náhodou nezlepší, poté návštěva praktického lékaře a objednání na neurologii. Pouze do tří hodin od prvního příznaku je možné obnovit krevní zásobení a navrátit dočasně vyřazenou funkci mozku. Je lepší jet do nemocnice několikrát zbytečně, než pozdě anebo nikdy. Pokud už k CMP dojde, je nezbytné, aby časně zahájená a kontinuální rehabilitace byla přístupná každému a tak dlouho, dokud ji potřebuje.

Jan Dohnálek a ICTUS o.p.s.

Honzu zasáhla CMP v r. 2002. Jednalo se o krvácení do mozku, byla postižena dominantní mozková hemisféra, měl proto kromě těžké poruchy hybnosti pravé poloviny těla také poruchu řeči - nemluvil a zdálo se, že nerozumí. Honza měl štěstí v neštěstí, od začátku byl léčen na kvalitním iktovém pracovišti a následně byla prakticky nepřetržitě a dlouhodobě realizována lůžková rehabilitace. Jde o příklad optimálně načasované neurologické a rehabilitační léčby. Honzova rodina, manželka a dvě děti, pro něj byla od počátku ohromnou motivací. Poskytli mu pevné zázemí a pomohli zorganizovat vše potřebné. Mít důvod k uzdravování a možnost opřít se o blízkou osobu je předpokladem znovuzískání sebevědomí a pomůže odrazit se ode dna. Vše další záleží na typu osobnosti. Poznala jsem Honzu jako inteligentního člověka s velkou vnitřní sílou, který se dokázal poprat se svým postižením. Od začátku se svým postižením statečně bojuje a jeho zdravotní stav se neustále pomalu zlepšuje. Dokonce i několik let po příhodě se díky aktivnímu přístupu jeho řeč i hybnost zdokonaluje - vždy mě něčím překvapí. Honzu nezlomila těžká nemoc a rozhodl se dokázat sám sobě i nám všem, že CMP nemusí být konec smysluplného života. Pro Honzu znamenalo onemocnění otevření nových obzorů. Všechny své síly se rozhodl věnovat podobně postiženým lidem a zdá se, že ho neodradí ani občasné zdravotní problémy, selhání lidí či nedostatek prostředků. Honza založil neziskovou organizaci ICTUS o.p.s., která je zaměřena na pomoc lidem po CMP k návratu zpět do života a ke zlepšení kvality jejich života. ICTUS o.p.s. realizuje programy, které preferují vzájemnou pomoc samotných postižených lidí - tedy těch, kterých se to opravdu týká a kteří mají zkušenost s nemocí. Postižení lidé sami nejlépe vědí, co je trápí a co potřebují. Každý si přeje něčeho dosáhnout - někdo se chce znovu postavit na lyže, jiný naučit se pracovat s počítačem. ICTUS o.p.s. proto připravuje programy s různými aktivitami a je zjevné, že jakákoli obnovená nebo nově získaná schopnost na sebe nabaluje schopnosti další a vyvolává kaskádovité zlepšování. Postižený člověk se velmi často uzavírá do vlastního světa. Není neobvyklé, že i když se po úspěšné rehabilitaci dostane domů mezi své blízké, mívá obavy vycházet ven a vrátit se ke svým předchozím aktivitám. Pro takové lidi ICTUS o.p.s připravuje rehabilitační a rekondiční pobyty, kde se mohou nejen naučit nové dovednosti, ale především obnovit sociální kontakty a získat víru sama v sebe a ve své schopnosti. Cílem ICTUS o.p.s je pomoci postiženému člověku zlepšit kvalitu jeho života, ztratit ostych vycházet ven a zařadit se tak zpět do života.

MUDr. Hana Adamčová Specializace - neurologie a rehabilitace