Znáte svá práva?

15. BŘEZNA 2017 6:32 LIDOVKY.CZ > RELAX > ZDRAVÍ

Pacient si může vyžádat odborný názor dalšího specialisty. Znáte svá práva?

Svobodně si vybrat zdravotnické zařízení, být správně a srozumitelně informován o léčbě, nahlížet do zdravotnické dokumentace nebo třeba doprovodit své dítě při hospitalizaci v nemocnici, to jsou jen některá z práv pacientů.

Vstupem do ordinace se z nás stávají pacienti, kteří mnohdy pomyslně tahají za kratší konec provazu. Vlivem nemoci jsme oslabení. Nemáme tolik odborných znalostí jako lékaři, a tak jim mnohdy nerozumíme. Cítíme obavy a naše schopnost rozhodnout se může být ovlivněna. To ale nic nemění na tom, že jako pacienti máme práva, která nám garantují zákony. Díky nim nejsme v nerovnoprávném postavení, ale stáváme se pro lékaře partnery. Základem je, abychom svá práva také znali.

Na vizitě se detaily nesdělují

Pacientských práv je celá řada a pomáhají řešit různé situace, do kterých se pacienti dostávají. Třeba když si nejsou jisti, zda mají podstoupit náročnou operaci, nebo by chtěli vědět, jestli existují nějaké další možnosti léčby, než jaká je jim nabízena. Základním právem pacientů je právo na srozumitelné vysvětlení zamýšleného vyšetření i navrhované péče. Povinností lékaře je pak vše vysvětlit tak, aby to pacient pochopil a rozuměl tomu, co jej čeká.

Už samotné sdělení informací má svá pravidla. „Samozřejmě u vizity v nemocničním pokoji, kde jsou přítomni také ostatní pacienti, se sdělují jen obecné informace. Potřebujeme-li s pacientem probrat podrobně jeho léčebný plán a zdravotní stav, děje se tak v soukromí, kde pacient může rovněž klást doplňující dotazy ohledně svého zdravotního stavu a léčby,“ popisuje Kristina Krausová, manažerka kvality a ošetřovatelské péče společnosti AGEL.

To souvisí s právem pacienta na soukromí, tedy že se citlivé informace o jeho zdraví nedozví někdo nepovolaný. Pacient má také právo se rozhodnout nebýt informovaný a určit osobu, se kterou budou lékaři komunikovat.

Informovaný souhlas může být i ústní

Poté, kdy pacient získá potřebné informace, je na něm, jak se rozhodne. Jeho svobodný a informovaný souhlas nutně nemusí mít písemnou podobu, ačkoli je to časté třeba před některými zákroky či před zahájením hospitalizace. Na odpovídající vysvětlení mají nárok dokonce i děti. Také na jejich názor je třeba brát zřetel, byť je konečné rozhodnutí na rodičích nebo zákonných zástupcích. Jsou ale situace, kdy zdravotníci souhlas pacienta mít nemusí, a to ve chvílích, kdy je pacient přímo ohrožen na životě, není schopen o sobě rozhodovat nebo trpí závažnou nakažlivou chorobou.

„Zjednodušeně platí, že je možné pacienta hospitalizovat proti jeho vůli, pokud je nebezpečný sobě nebo svému okolí,“ shrnuje docent Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Prakticky se to týká třeba lidí po sebevražedném pokusu nebo intoxikovaných alkoholem a dalšími návykovými látkami. „Často se nám stává, že nás pacienti nebo jejich rodiny přemlouvají, že to se sebevraždou nemysleli vážně a že se vše vyřeší doma. Tehdy jim ale musíme vysvětlit, že hospitalizace je opravdu namístě,“ dodává psychiatr.

Až na výjimky si každý pacient může vybrat, kde se bude léčit. Zdravotnické zařízení vás však nesmí odmítnout jen tak. „Jedná se například o situace, kdy je naplněná kapacita, o provozní důvody či o odmítnutí kvůli nedostatečnému personálnímu zabezpečení či technickému vybavení. Případně jde o pojištěnce, s jehož zdravotní pojišťovnou nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu,“ popisuje Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty.

Na druhé straně nemůžete být odmítnuti v opravdu krizových situacích, jako je porod nebo jiné akutní případy.

Právo na druhý názor

Současně zákon pacientům umožňuje, aby si vyžádali druhý odborný názor dalšího specialisty. Tato možnost je hrazená zdravotními pojišťovnami a je vhodné ji využít zejména tehdy, když máte závažné zdravotní problémy.

„Lékař jako odborně vzdělaný člověk má oproti pacientce informační výhodu. Je tedy zcela v pořádku, když pacientka konzultuje svou diagnózu a následnou léčbu ještě s jiným, nezávislým odborníkem,“ dodává Veronika Bartošová, manažerka projektu Nejsi na to sama, jehož cílem je zvýšit informovanost pacientek s rakovinou prsu.

S dítětem v nemocnici

K pacientským právům patří také to, že když onemocní dítě a musí zůstat v nemocnici, nebude zde samo. „Nejčastěji jako doprovod dětského pacienta samozřejmě hospitalizujeme maminku, ale mnohdy je přijímán i tatínek. Vzácností nejsou ani hospitalizované babičky, tety nebo chůva,“ přibližuje Jana Pyskatá, vrchní sestra Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Pobyt doprovodu je do šesti let věku dítěte hrazen ze zdravotního pojištění dítěte, a rodiče tedy nedoplácejí nic navíc. U starších dětí jsou pak tři možnosti. Jednou z nich je vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta požádat zdravotní pojišťovnu o úhradu poplatku za hospitalizaci doprovodu. Tuto žádost zasílá ošetřující lékař. Další možností je hospitalizace na nadstandardním pokoji, kdy je pobyt doprovodu zahrnut v ceně tohoto ubytování. Třetí variantou je pak přímá úhrada poplatku, který se pohybuje v řádech stokorun za den.

„Pobyt blízkého člověka je pro dětského pacienta velmi důležitý a dnes už si bez něho nelze péči o děti v nemocnici vůbec představit. Přítomnost blízkého je důležitá bez ohledu na délku hospitalizace, protože malé děti žijí přítomnou chvíli, a tak i krátké odloučení od rodičů může mít velmi negativní vliv,“ dodává sestra. Rodiče jsou dnes navíc chápáni jako partneři v léčbě dítěte.

Zdroj: http://relax.lidovky.cz/pacient-si-muze-vyzadat-odborny-nazor-dalsiho-specialisty-znate-sva-prava-1ty-/zdravi.aspx?c=A170314_113220_ln-zdravi_ape